Pohled do zákulisí Zbrojovky. Obsáhlý rozhovor s finančním ředitelem Ondřejem Kurečkou

Do klubu nastoupil minulý rok a od té doby má pod kontrolou nejen finance, ale také provozní fungování Zbrojovky. Jak vypadá práce finančního ředitele a co čeká klub v nejbližších měsících, popisuje v podrobném rozhovoru Ondřej Kurečka.

Ve Zbrojovce působíš od podzimu 2024, jaké byly začátky tvé práce v klubu?

Všechno začalo už v září loňského roku, ještě před oficiálním vstupem OneCap do klubu. Po něm jsem se stal členem představenstva a dohlížel hlavně na řízení cash flow, což zahrnovalo z velké části komunikaci s investorem ohledně finančních nároků na zajištění provozu klubu. Podzim se nesl ve znamení cest po D1, většinou i s Honzou Mynářem a Tomášem Šustou.

Po konci podzimní části soutěže začaly do řízení cash flow zasahovat první velké investice do vybavení a technologického zázemí, které šly všechny přese mě jakožto člověka s přístupem účtu. Také se vlastně měnila destinace soustředění A-týmu. Tím už jsem se čím dál víc dostával i k provozním činnostem. Ve Zbrojovce jsem na plný úvazek od ledna, kdy do ekonomiky ve velkém promlouvalo přestupní období. 

Co následovalo po této provizorní fázi?

Někdy od konce zimy začínala jednání ohledně našeho dalšího působení na Srbské. Do konce roku 2024 to vypadalo, že budeme mít stadion dál pronajatý od města, ale pak se začala nastavovat spolupráce se Starezem jakožto novým provozovatelem stadionu. Vyjednávali jsme podmínky nájemních smluv platných od července 2025. Tím, že stadion nevyužíváme jen pro zápasy, ale máme zde své zázemí, je i smluvní nastavení trošku složitější. No a v červnu se pak musely nachystat všechny podklady k předání stadionu zpět městu. To znamená soupis a aktualizace různých revizí, požárních předpisů a dalších věcí. Musím říct, že když jsem 30. června podepsal předávací protokol, dost jsem si oddechl.

Souběžně s tím na jaře probíhal proces, který v létě vyvrcholil vstupem nového investora do Zbrojovky, takzvané due diligence. Tady byl Tomáš Jirkal, dnes již místopředseda představenstva, v požadavcích na podklady velmi pečlivý. Takže jsme se s kolegy na jaře úplně nenudili. Tomášovi už jsem za to děkoval. (smích) 

Možná jen krátce k tomu, co vlastně „due diligence“ znamená. Jde o proces, při kterém si investor důkladně prověřuje klub po všech stránkách. Nejde jen o finance, ale i o celkovou organizaci, smlouvy, procesy, prostě o to získat úplný přehled o tom, jak klub reálně funguje.

Na první pohled to může vypadat, že tady někde máte zakopaný kotlík se zlatem, do kterého prostě sáhnete, kdykoli je potřeba něco zaplatit. Jak to vlastně dnes funguje s financemi klubu?

No, přesně tak to funguje… ale jenom když chci. (smích) Ne, vážně, už v rámci toho jarního „due diligence” procesu jsem připravil finanční plán na sezonu 2025/2026. A to samozřejmě jak pro profesionální část, tak také mládež. Ten tvoří takový rámec fungování, průběžně se aktualizuje. Ke korekcím dochází poměrně často, ať už na základě změn na konci přestupního období nebo při schválení nákupu nového vybavení. 

Tvoje pozice se v uplynulém roku docela proměňovala. Dnes jsi vlastně finančně-provozní manažer, je to tak?

Dá se to tak říct. 

Můžeš nám přiblížit, jak vypadá tvůj běžný pracovní den? 

Pracovní den často začíná už doma u snídaně, kdy kontroluju maily, když je potřeba, tak na ně i odpovím. Často si projdu i platby, které je potřeba ten daný den vyřešit. Práce se dost liší podle období, vlastně i každý den je to jinak. A často je ten den potřeba řešit úplně jiné věci, než jsem si myslel ještě u té snídaně. (smích) 

V létě jsme řešili provozní věci kolem stadionu. Nastavovali jsme nová pravidla spolupráce, protože stadion už nemáme pronajatý přímo od města a zároveň se o něj dělíme s dalším klubem. Bylo potřeba vyřešit třeba rozdělení reklamních ploch nebo další provozní záležitosti. To vyžadovalo dost schůzek s provozovatelem stadionu i kolegy z Artisu. Ale teď už to všechno funguje bez potřeby větších zásahů.

Mění se tvoje náplň práce v den utkání? 

Ano, určitě je to jiné. Ale máme tady dlouhá léta fungující pořadatelskou službu. Od letošní sezony je potřeba s předstihem získat povolení pro fanzonu a další drobnosti kolem ní. A tradičně tady hrajeme trochu tetris s parkovacími místy pro VIP hosty, to má ale na starosti hlavně Petr Došek, kterému pomáhám, když je potřeba. Totéž se týká komunikace změn v případě kolize termínů, třeba s hokejem během play off, kdy jsme museli přesouvat utkání kvůli kapacitám pořadatelských služeb.

Co vlastně tvůj osobní život? Vojta Kačena i Honza Mynář jsou triatlonisté, jak jsi na tom ty? 

No, v porovnání se dvěma zmíněnými bych se úplně triatlonistou nenazval. Spíš jsem takový fanoušek triatlonu, který si zajel několik středních triatlonů a před dvěma lety se donutil i k celému Ironmanu. Každý rok jezdím na triatlonové soustředění se skupinou brněnské legendy Karla Zadáka. A to je třeba sociální bublina, v níž se svým ironmanským časem moc nechlubím. (smích)

Takže jsi spíš vášnivý cyklista?

To asi jo. Cyklistika je mi z těch triatlonových disciplín určitě nejblíž. A to vlastně i v pasivní formě.

Pojďme ještě ke Zbrojovce. Co teď můžeme z pohledu provozně-ekonomické stránky očekávat? 

V létě se výrazně posílily personální stavy na mládeži. Teď řešíme další balík investic do vybavení a technologií právě pro mládežníky. Dorosty nově využívají Catapulty stejně jako áčko a béčko. Budou se pořizovat i další technologie a vybavení pro tréninky. Na TCM plánujeme budovat posilovnu a vybavovat zázemí pro fyzioterapeuty. Je toho spousta.