K úplné spokojenosti mi chyběl ještě jeden gól, říká střelec Zbrojovky
Vzpomněl si na dobu, kdy na Julisce hrával. Podstatné ale bylo, že Miroslav Markovič dal na trávníku, který dobře zná, gól za Zbrojovku. Po třech kolech je zatím jediným dvougólovým střelcem našeho týmu. Jeho sobotní trefa znamenala vyrovnání a následně i první bod Zbrojovky venku.
„Jeli jsme sem alespoň pro bod, tak je moc dobré, že jsme ho získali. Za to jsem moc rád,“ říkal pak novinářům v mixzóně „vojenského stadionu“, kde se do mikrofonů mluví prakticky v prostoru střídaček. Markovič tady skóroval mimo jiné i v loňském ročníku ligy, ale jeho tehdejší trefa k bodům nevedla (Zbrojovka s Duklou prohrála 1:2). „Teď se to naštěstí neopakovalo,“ usmál se srbský forvard, který měl v zápase i další střelecké příležitosti. Jednak hlavou po centru a jednak nohou po standardní situaci, rozehrané Pavlem Zavadilem a centrujícím Honzou Sýkorou. „Je to škoda, kdyby tam jedna z nich padla, mohli jsme mít i tři body,“ dodal. „Když se sem vracím, tak mi to připadá, že jsem tady hrával včera. Hraje se mi tady moc dobře, což platilo v dresu Dukly, druholigového Žižkova a hlavně teď v dresu Zbrojovky,“ pochválil.
Zbrojovka tak ze svého druhého vystoupení na cizím hřišti veze domů první body. „Je to výborné, na Dukle se loni moc nevyhrávalo, všichni si to v kabině uvědomujeme. Jsme rádi, že to vyšlo,“ řekl a popsal svoji trefu: „Přišel tam centr zleva, bylo to zblokovaný, pak se zase míč vracel zprava. Dobře to udělal Honza Malík, místo, aby střílel do bloku, tak mi balón jenom posunul a já to už měl celkem jednoduché. Dá se říct, že jsem to dával do prázdné branky.“
Markovič se zmínil o gólu, který dal Dukle před rokem, ale k bodům nevedl. Je třeba připomenout, že loni v září hrála Zbrojovka svůj první zápas pod vedením současného trenéra Václava Kotala. Od té doby se ale moc změnilo: kádr a především systém hry včetně rozestavení hráčů. „V tom zápase před rokem tady jsme ještě nemohli plnit všechny pokyny tehdy nového trenéra, to přišlo až časem. Po roce jsme na tom mnohem líp. Máme systém, snažíme se ho plnit, jak to nejlíp jde. Mně to tak vyhovuje. Na křídlech mám Sýkoru, dneska Vávru, jindy třeba Pašu. Sedí mi to, k úplně spokojenosti mi dnes chybělo jen proměnění ještě jedné šance, která by znamenala naše vítězství,“ zakončil Markovič.
